Džalal-Abad (Jalal-Abad)
Džalal-Abad je známý svými minerálními prameny. Lidé věřili, že voda z nedalekých lázní Azreti-Ayup-Paygambar vyléčí malomocné kvůli místní legendě. Balená minerální voda z regionu Džal-Abad se prodává po celém Kyrgyzstánu i v zahraničí.
Jedna z hlavních zastávek Hedvábné stezky (či Hedvábné cesty) v Kyrgyzstánu se nachází v regionu Džalal-Abad.
Název města je složen z perské přípony -abad, která se často používá v názvech měst v perských společnostech a odkazuje na osobu, která zde (pravděpodobně) žila.
Začátkem 19. století byla vybudována malá pevnost Kokand, ke které vede stezka. Místní obyvatelé se zabývali zemědělstvím, obchodem a poskytovali služby poutníkům, kteří navštěvovali lázně. V 70. letech 20. století přišli do regionu ruští migranti. Založili posádkové město a vojenskou nemocnici.
Mapa - Džalal-Abad (Jalal-Abad)
Mapa
Státní území - Kyrgyzstán
Vlajka Kyrgyzstánu |
Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KGS | Kyrgyzský som (Kyrgyzstani som) | Ñ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KY | Kyrgyzština (Kirghiz language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UZ | Uzbečtina (Uzbek language) |